Případ znovu šťastné ženy

Pomoc a radu hledala mladá žena, která se cítila v domácnosti odstrčená a málo doceněná, přesto že se o muže a syna i o jejich byt starala, jak nejlépe uměla. Při vaření trpěla pocitem, že manželovi nechutná a chodil by se raději stravovat do restaurace, sama se v kuchyni necítila dobře a zdržovala se zde jen po dobu nezbytně nutnou.

Popis situace:

  1. Kuchyň neměla v bytě svou vlastní místnost, příprava pokrmů se odehrávala v úzké uličce mezi obývacím pokojem a balkónovými dveřmi, viz půdorys bytu. Za zády hospodyně se nacházela místnost koupelny a dveře do ní byly stále otevřené, z důvodu potřeby větrání prostoru pro vaření průduchem v koupelně.
  2. Kuchyňská plocha byla osvětlena jen spoře, a to dost vzdálenými okny a balkónovými dveřmi.
  3. Pracovní místo u sporáku a dřezu působilo značně stísněným dojmem.
  4. Přes dostatek místa v dalších částech bytu, nebylo zde pamatováno na samostatnou jídelnu, pro posezení u jídla sloužila část sousedního obýv. pokoje. Podle toho kolik členů rodiny se k jídlu sešlo, se měnila místa posezení během stolování.
  5. Kuchyňský prostor byl situován v dosti nevhodném SZ a S sektoru bytu.

Hodnocení:

Uváděné osobní potíže a pocity ženy jsou v přímém vztahu s reálným stavem prostoru, s uspořádáním celého bytu a jeho způsobem využívání jednotlivých místností. Místo, vyhrazené ženě pro kuchyňské práce, se nachází ve zcela podřadném prostoru jinak prostorného bytu, v úzké, špatně osvětlené uličce na konci bytu. Nejzávažnější je to, že celý tento prostor se nachází v tzv. energetickém průvanu, kde bez ohledu na otevřenost či zavřenost okna a dveří dochází nestále k velkému úniku energie Čchi v obou směrech uličky Jedná se o energeticky velmi neklidné a nestabilní místo.

Dalším velmi významným únikem energie je koupelna se všemi jejími odpady do kanalizace a do komína, v těsné blízkosti sporáku. Mezi kuchyňským pracovištěm a obýv. pokojem nejsou dveře, pracovní místo je obrácené bokem a zády do pokoje. Pocity ženy jako zneuznání, odstrčenost v rodině i nedocenění jejích kuchařských dovedností, jsou v tomto prostoru zcela pochopitelné a jsou důsledkem jednak energetického oslabení prostoru, jednak oslabení ženy v místě odtrženém od života rodiny, kde není kontakt s ostatními členy rodiny při práci v kuchyni. Nebylo divu, že žena do připravovaných jídel přenášela negativní energie ze svého smutku a odcizení. Nestabilitu rodiny m.j. prokazovalo i střídání míst u stolu v obýv. pokoji.

Návrh opatření:

Na druhé straně obývacího pokoje se nachází místnost, dosud využívaná jako skladiště a šatna, a to v JZ sektoru bytu, který patří svou energií ženě a matce – je tedy velmi vhodným prostorem pro kuchyni i jídelnu. Bylo štěstím, že se zde ve vzdálenosti jen několika metrů nacházejí stoupačky vody a kanalizace, nebylo tedy v tomto případě velkých překážek pro přestěhování kuchyně právě sem, kde se bude žena cítit nesrovnatelně lépe, bude moci sledovat dění v bytě, zejména v sousedním obývacím pokoji. Za tímto účelem bylo navrženo odstranění příčky mezi místnostmi a umožněno tak propojení kuchyně přes nízký pult.

Posezení u stolu navrženo kolem kruhového stolu, kde mohou jednotliví členové rodiny zaujmout své nejlepší místo, tj. žena zády k JZ, muž zády k SZ, syn zády k SV.

Kromě tohoto opatření se projevilo jako velmi prospěšné přesunutí židle u psacího stolu syna, který doposud seděl u okna zády ke vstupním dveřím do pokoje; po provedené změně došlo k výraznému zlepšení jeho pozornosti, soustředěnosti a ke zlepšení studijních výsledků.

Ztráta úložného prostoru ve skladišti byla dostatečně kompenzována lepším uspořádáním šatny a vestavěnými skříněmi v ložnici.

Závěr:

V daném případě bylo možné přemístit kuchyň a vyřešit tím uvedené problémy a skutečně během krátké doby se podařilo zlepšit podstatně vztahy v rodině a ženě navrátit radost ze života, což se projevilo brzy na spokojenosti celé rodiny.

Častější jsou však případy, kdy toto není technicky možné. I tehdy platí, že je potřeba nejdříve důkladně procítit stav z hlediska přítomných energií a na tomto základě navrhnout optimální řešení. Při drobných nedostatcích se může jednat o jednodušší a finančně méně náročné úpravy interiéru, v extrémních případech se však může jednat např. i o návrh přestavby nebo i výměny bytu, pokud se vyčerpají všechny možnosti nápravy a setrvání v bytě by dále způsobovalo obyvatelům potíže v životě.